Slavnosti
Děti vedeme ke schopnosti pozorovat a vnímat zákonitosti lidových tradic, zvyků a rituálů. Jejich prostřednictvím děti poznávají řád a mohou pociťovat jistotu vyplývající z opakujících se známých dějů. To umožňuje vytváření pozitivního vztahu k místu a času. Kromě toho dětem dávají tradice a zvyky se svými starodávnými příběhy množství obrazů a lidských činnů vhodných k nápodobě.
Michaelská slavnost (29. 9.)
Michael bojující s drakem probouzí odvahu v boji, statečnost a chuť překonat vlastní síly.
Slavnost se koná v lese, atmosféra je napínavá. Každé dítě jde stezkou po zlatých kamenech k drakovi, pod kterým je koš s jablíčky. Jako důkaz, že úkol byl zvládnut, si jedno jablíčko odnese.
Svátek svatého Martina (11. 11.)
Římský voják Martin v chladném večeru rozetnul svůj plášť a podělil se o něj s promrzlým žebrákem.
Několik dní před slavností vyrábíme s dětmi lucerničky a pečeme svatomartinské rohlíčky, o které se pak děti dělí se svými kamarády. Při slavnosti jdeme s lucerničkovým průvodem a voláme Martina písničkou. Každý rok se těšíme, že za námi na svém koni zase přijede.
Adventní slavnosti (první neděle adventní)
První neděle adventní znamená brzký příchod Vánoc.
My jdeme cestou spirálou z větviček chvojí, která symbolizuje cestu do našeho nitra. Na konci cesty zapálíme svíčku zapíchnutou v ozdobeném jablíčku. Tu pak cestou zpět položíme do spirály, která se tak postupně rozsvítí. Na cestě děti doprovází anděl.
Masopust
V době od Tří králů do Popeleční středy se slaví období hojnosti a bujarého veselí, ale vrcholí až v době od masopustní neděle do Popelační středy. Je to čas hýření, dobrého jídla, tancovaček a maškarního průvodu.
S dětmi oblečeme masky, zpíváme masopustní písně a organizujeme veselý průvod městem.
Morena
Čtrnáct dní před Velikonocemi, na Smrtnou neděli, je zvykem vítat jaro a vynést ze vsi bohyni smrti a zimi – Morenu. Někdy též nazývanou Mořena nebo Mařena. Vynášení Moreny je prastarý obyčej spojený s příchodem jara a s jarní rovnodenností.
S dětmi strojíme loutku ze slámy a pak ji za doprovodu písní a říkadel odneseme až k řece, kde ji zapálíme a hodíme do splavu, aby se nevrátila dříve než zase za rok.
Letnice
Letnice začínají sedmou neděli po Velikonocích. Dříve hospodyňky v sobotu před svatodušní nedělí uklidily domácnost a zdobily ji květy a větvičkami lípy nebo zelenými ratolestmi.
My slavíme letnice tancem a písní, házením vrbových věnečků do potoka nebo přeskakováním ohně.
Svatojánská slavnost (24. 6.)
Svatojánská slavnost zobrazuje rozhovor mezí Zemí a Sluncem. Přichází léto.
S dětmi prožijeme svatojánskou hru a připomeneme svět živlů. Každý živel je ve hře zastoupen králem. Králové nám darují dary a my jim na oplátku zatančíme. Společně s rodiči rozděláme oheň a pěkně si zazpíváme.
